Dílo se přebírá jednou. Buď s výhradami na papíře, nebo s vadami, které platíte sami.

Stavba je založena bedněním základové desky do soklového XPS. To konstrukčně vylučuje klasický natavený zpětný spoj hydroizolace, ohyb pásu do horní části nejde naplno natavit. Z fotodokumentace ze stavby je spoj proveden do ohybu tvaru L a nalepen na stěnu a na horní hranu XPS.

Norma: směrnice ČHIS 01 a pravidla ADMD pro zakládání dřevostaveb žádají hydroizolaci spodní stavby bez perforací a s definovaným přesahem pro napojení svislé izolace. Lepený spoj na hraně XPS to standardně nesplňuje.

Riziko: spoj na hraně XPS je mechanicky i teplotně namáhaný. Pokud selže, vzlíná vlhkost do skladby podlahy a u rámové dřevostavby přímo ohrožuje zakládací práh.

Požadavek: vyžádat fotodokumentaci spoje po celém obvodu před zakrytím, technologický předpis detailu a záruční prohlášení k těsnosti. Do protokolu uvést jako výhradu. Skrytá vada tohoto detailu spadá pod pětiletou lhůtu § 2629 OZ.

Technická zpráva projektu předepisuje souvrství ze dvou modifikovaných asfaltových pásů. Výkresové skladby ale kreslí jen jeden pás. Projekt je vnitřně rozporný. Podle fotodokumentace ze stavby byl proveden jeden pás.

Norma: radonový index pozemku je nízký a jeden kvalitní pás s plynotěsnými spoji požadavku ČSN 73 0601 pro nízký index vyhoví. Věcný problém tedy není normový, ale smluvní. Technická zpráva deklaruje vyšší standard, než byl proveden.

Riziko: u nízkého indexu radonu je dodržený jeden pás dostačující. Zůstává ale snížený standard proti dokumentaci a hlavně otázka celistvosti a těsnosti prostupů, na které pak stojí celá protiradonová funkce.

Požadavek: vyžádat vyjádření projektanta k rozporu, dodací listy zabudovaných pásů a fotodokumentaci spojů, prostupů a penetrace. Do protokolu uvést jako výhradu ke sníženému standardu.

V podsypu pod deskou je použit betonový recyklát. Projekt nad ním předepisuje samostatnou hutněnou uzavírací vrstvu štěrkodrti frakce 0 až 4 mm tloušťky 50 mm. Podle fotodokumentace uzavírací vrstva provedena nebyla, kari síť se kladla a deska betonovala přímo na hrubý recyklát. Recyklát navíc obsahuje příměsi a stavební odpad.

Norma: podklad se navrhuje z definované, hutnitelné frakce s uzavírací vrstvou, aby bylo zajištěno rovnoměrné podepření desky a krytí výztuže. Únosnost podloží se dokládá zatěžovací zkouškou.

Riziko: nerovnoměrné podepření desky na hrubém recyklátu, riziko lokálních dutin a protlačení separace na ostrých zrnech. Ve spojení s nevypodloženou sítí leží výztuž prakticky na recyklátu bez krytí.

Požadavek: vytknout v protokolu jako trvalou odchylku doloženou fotodokumentací, uplatnit méněpráce a přiměřenou slevu. Doložit dodací listy recyklátu, protokoly o hutnění a hlavně protokol o převzetí základové spáry statikem, který projekt výslovně požaduje.

Podle fotodokumentace je v desce jedna vrstva kari sítě místo dvou předepsaných projektem. Síť není vypodložena distančníky a leží na podkladu bez krytí, přesahy jsou jen přes jedno oko. Svislá výztuž v tvárnicích ztraceného bednění je osazena jen lokálně, vodorovná výztuž v ložných spárách není doložena vůbec.

Norma: projekt předepisuje dvě sítě a beton C25/30-XC2, cenová nabídka sjednala jednu síť a prostý beton. Technologie žádá stykování svařovaných sítí přesahem minimálně dvou ok a zajištění krytí distančníky (ČSN EN 13670, ČSN EN 1992-1-1).

Riziko: poloviční vyztužení nad poddajným podsypem snižuje ohybovou únosnost desky. Hrozí smršťovací a průhybové trhliny v anhydritu a nášlapných vrstvách. Vada je trvalá a jde o neodsouhlasenou odchylku od projektu na straně zhotovitele, ne o toleranci provedení.

Požadavek: vytknout jako trvalou odchylku, vyžádat statické posouzení skutečného provedení, uplatnit méněpráce za nedodanou síť a slevu. Doložit dodací listy betonu s prokázáním třídy a sledovat vývoj trhlin v podlahách v záruce.

„U bungalovu s lehkou dřevěnou konstrukcí jsou zatížení malá. Vada je ale trvalá a při jakémkoli budoucím projevu jde pochybnost k tíži zhotovitele.“

Obsyp ležaté kanalizace pískem je proveden správně. Podle fotodokumentace ze stavby ale byly pro napojování větví použity pravoúhlé T-kusy, tedy odbočky 87°.

Norma: ČSN 75 6760 žádá na ležatých rozvodech plynulé směrové změny, napojení odbočkami 45° s dvojicí kolen. Pravoúhlé T-kusy patří na svislá odpadní potrubí, na ležatém rozvodu tvoří hydraulický ráz a usazují splaveniny.

Riziko: opakované ucpávání v místech T-kusů a obtížné strojní čištění. Vada je po obsypu skrytá a bez záznamu ji později prakticky nedoložíte.

Požadavek: vytknout v protokolu jako skrytou vadu doloženou fotodokumentací, T-kusy na přístupných úsecích reklamovat k výměně za odbočky 45°. Doložit zkoušku těsnosti kanalizace a do protokolu zapsat, že náklady na čištění při opakovaném ucpávání nese zhotovitel.

Prostupy instalací přes asfaltovou hydroizolaci jsou utěsněny cementovou stěrkovou izolací, systémové manžety použity nebyly.

Norma: u nízkého radonového indexu a nepodsklepeného objektu je toto nesystémové, ale funkční provedení akceptovatelné.

Riziko: nižší jistota těsnosti u prostupů oproti systémovému řešení, bez akutního dopadu.

Požadavek: vytknout jako drobnou vadu a do protokolu uvést pro případ budoucích projevů vlhkosti u prostupů.

Finální terénní úpravy nejsou dokončeny. U rámové dřevostavby je výšková koordinace kritická. Upravený terén nesmí nikdy dosáhnout výše než zakládací práh, prakticky se žádá rezerva minimálně 100 mm pod jeho spodní hranou.

Norma: ČSN 73 0600 žádá vytažení hydroizolace minimálně 300 mm nad upravený terén. Pravidla ADMD doporučují osadit konstrukci minimálně 300 mm nad terén a spádovat terén od stavby.

Riziko: pokud terén dosáhne k prahu, je dřevěná konstrukce trvale vystavena odstřikující vodě a sněhu. To by ohrozilo životnost celé paty stěny.

Požadavek: před dokončením úprav geodeticky ověřit niveletu po obvodu a do protokolu zapsat závaznou maximální kótu upraveného terénu vůči nule domu.

Rozvody vody ve skladbách podlah jsou vedeny v návlekové izolaci, kolena a dilatační místa jsou obalena, provedení umožňující dilataci je v pořádku. Chybí ale doklad o tlakové zkoušce před zakrytím rozvodů.

Norma: ČSN 75 5409, respektive ČSN EN 806-4, žádají tlakovou zkoušku vnitřního vodovodu s protokolem.

Riziko: bez protokolu není doloženo, že spoje pod anhydritem těsní. Případný únik se projeví až vlhnutím skladby.

Požadavek: doložit protokol o tlakové zkoušce, a pokud pořízen nebyl, provést zkoušku nyní, před předáním díla, za účasti objednatele.

Hliníkové výplně jsou osazeny na purenitových a dalších podkladních profilech. Zejména ve spodní části detailu nejsou profily izolovány, páska připojovací spáry je nalepena přímo na profil a lokálně se už odlupuje. Podle fotodokumentace nebyly profily izolovány u žádné z výplní.

Norma: ČSN 74 6077 žádá připojovací spáru ve třech rovinách a podkladní profil do systému vodotěsně integrovaný. Samotná páska hydroizolační funkci nemá.

Riziko: zatékání do spáry pod rámem a odlepování pásek s postupnou ztrátou vzduchotěsnosti. U rámové dřevostavby je parapetní detail nejkritičtější místo hydroizolace a dlouhodobá vlhkost tam degraduje navazující dřevo.

Požadavek: reklamovat systémové dokončení detailu, přelepit odlepené úseky s primerem, doplnit ochranu profilů a doložit technologický postup. Kontrolu provést u všech výplní po obvodu, těsnost prokáže i opakované měření průvzdušnosti.

Podle řezu projektu má mít soklový XPS nad terénem stejnou tloušťku jako fasádní izolace, tedy 160 mm. Cenová nabídka sjednala jen 80 mm a skutečné provedení odpovídá tenčímu soklu. Tloušťka je proti projektu poloviční a soklová rovina je proti fasádní odskočena.

Norma: u rámové dřevostavby je pata obvodové stěny tepelně i vlhkostně nejcitlivější místo, přímo v ní leží zakládací práh.

Riziko: poloviční izolace vytváří průběžný lineární tepelný most po celém obvodu. Snížená povrchová teplota v patě stěny zvyšuje riziko kondenzace a plísní u prahu a zvyšuje tepelnou ztrátu proti energetickému průkazu.

Požadavek: doložit skutečnou tloušťku soklu, reklamovat doplnění izolace v nadzemní části na tloušťku dle projektu i s korektním přechodovým detailem, jinak uplatnit méněpráce a slevu za trvalý tepelný most. Skutečnost promítnout do aktualizace energetického průkazu.

Podle fotodokumentace zmokly zakládací rámy v průběhu montáže skeletu a i po zakrytí stavby stála na desce voda, která vzlínala do spodní hrany opláštění stěn. Zakládací rám navíc není od asfaltové hydroizolace nijak dilatován, chybí tlakově odolná separace prahu.

Norma: konstrukční dřevo se zabudovává s vlhkostí do zhruba 18 až 20 % (ČSN 73 2810, zásady ADMD), 20 % je zároveň mezí rozvoje dřevokazných hub. Zda dřevo před uzavřením vyschlo, mělo být prokázáno měřením.

Riziko: uzavření zvýšené vlhkosti do skladby vede k plísním a hnilobě prahu a ke ztrátě pevnosti opláštění v soklové zóně. Nedilatovaný práh leží trvale na asfaltu v nejchladnějším místě desky.

Požadavek: doložit protokoly měření vlhkosti dřeva před uzavřením skladeb. Pokud nejsou, provést kontrolní měření hrotovým vlhkoměrem přes sondy v kritických místech. Hodnoty nad 18 % řešit odkrytím, vysušením a výměnou degradovaného opláštění.

Fasáda je zateplena polystyrenem, typ izolantu odpovídá projektu. Podle fotodokumentace je ale systém jen lepený a zastěrkovaný, mechanické kotvení talířovými hmoždinkami chybí, přestože cenová nabídka výslovně sjednává kotvy.

Norma: na dřevostavbě s deskovým opláštěním žádá mechanické kotvení ETICS systémová dokumentace výrobce a kotevní plán dle sání větru (ETAG 004, EAD 040083-00-0404). Čistě lepený systém je přípustný jen tam, kde to výrobce výslovně dovolí a podklad je prokazatelně únosný v tahu.

Riziko: sání větru na nárožích a pod přesahy střechy vede u nekotveného izolantu k postupnému odtrhávání desek a trhlinám ve stěrce. U pružné dřevostavby je kotvení o to podstatnější.

Požadavek: doložit systémový list ETICS a kotevní plán. Pokud kotveno nebylo, reklamovat dodatečné mechanické kotvení dle předpisu výrobce, jinak uplatnit méněpráce za nedodané kotvy a slevu. Vyžádat písemnou záruku na stabilitu ETICS.

Otvory pro interiérové dveře v sádrokartonových příčkách nejsou v roštu vyztuženy. Profily kolem otvorů nejsou zesíleny a nad otvory chybí překladová výměna dle předpisu výrobce systému.

Norma: technologický předpis výrobce sádrokartonového systému žádá u otvorů zesílené profily a překladovou výměnu, u posuvného stavebního pouzdra je tuhost rámu otvoru klíčová.

Riziko: praskání spár a koutů nad zárubněmi a postupné uvolňování obložkových zárubní při běžném užívání. Týká se všech dveřních otvorů v příčkách.

Požadavek: doložit technologii provedení otvorů, kde to lze doplnit vyztužení dle předpisu výrobce, jinak vytknout v protokolu s prodlouženou zárukou na spáry a zárubně, případně se slevou.

Vývody uzemnění jsou nad terén vytaženy zemnicím páskem FeZn. Nejsou použity dráty a vývody nejsou v přechodu zem vzduch chráněny proti korozi.

Norma: ČSN EN 62305-3 a ČSN 33 2000-5-54 označují přechod zemniče z půdy do atmosféry za korozně nejexponovanější místo. Žádají ochranu v úseku minimálně 300 mm nad a pod terénem, běžnou praxí je vývod kulatinou s ochranou přechodu.

Riziko: pásek v přechodové zóně bez ochrany degraduje rychleji. Skryté přerušení uzemnění korozí v horizontu let znamená nefunkční hromosvod a nevyhovující revizi.

Požadavek: provést antikorozní ochranu všech vývodů v přechodové zóně před finálními terénními úpravami a doložit výchozí revizi hromosvodu a uzemnění s naměřeným zemním odporem.

Sklon střechy je 22°. Difúzní fólie je položena volně na horních pásech vazníků bez celoplošného bednění a spoje fólie nejsou prolepeny.

Norma: keramická krytina má bezpečný sklon právě 22°. Střecha je tedy na spodní hranici bezpečného sklonu, kde pravidla Cechu KPT ČR i podklady výrobce žádají zvýšenou třídu těsnosti doplňkové hydroizolace, tedy minimálně přelepené spoje. Volně kladená fólie bez přelepení tomu neodpovídá.

Riziko: u tříplášťové střechy s nezatepleným půdním prostorem je důsledek mírnější než u zateplené šikminy, voda nestéká do izolace šikminy, ale na půdu. Přesto zafoukaný prachový sníh a hnaný déšť končí na foukané izolaci a na záklopu.

Požadavek: vyžádat identifikaci použité fólie a stanovisko, jakou třídu těsnosti pro sklon 22° u dané krytiny předepisuje montážní návod výrobce. Pokud provedení třídu nesplňuje, reklamovat přelepení spojů v přístupných plochách z půdy a stav kontrolovat po první zimě.

Na uličním průčelí je vzdálenost mezi dešťovými svody přibližně 18 m. Prohlídka prokázala nedostatečný spád, ve žlabech stojí voda.

Norma: klempířské konstrukce se provádějí dle ČSN 73 3610, hydraulický návrh odvodnění dle ČSN EN 12056-3. Stojící voda dokládá, že žlab je místy v protispádu.

Riziko: trvale stojící voda se zanáší a vede k vegetaci ve žlabu a ucpávání svodů. Při přívalu přetéká přes okapní hranu na fasádu a sokl, což je u dřevostavby přímé vlhkostní ohrožení. V zimě tvoří led, který deformuje žlaby.

Požadavek: reklamovat přespádování žlabů s kontrolní zkouškou vodou, žlab musí po nalití vody zcela vytéct. Vyžádat hydraulické posouzení odvodnění a při nevyhovění doplnit další svod.

Spodní pásnice vazníků je zaklopena deskami OSB 12 mm, typ a třída OSB nebyly doloženy. Na spodní hraně je parotěsnicí rovina z PE fólie a pod ní montážní mezera pro elektro, uzavřená sádrokartonovým podhledem. Rozvody vzduchotechniky jsou vytaženy do půdy a prostupy přes parotěsnicí rovinu nejde v hotovém stavu vizuálně ověřit.

Norma: pro záklop s vlhkostní expozicí půdního prostoru se žádá minimálně OSB třídy 3, prostupy parotěsnicí roviny se těsní systémovými manžetami.

Riziko: neověřitelnost prostupů není hypotetická. Měření průvzdušnosti netěsnosti právě v prostupech vzduchotechniky potvrdilo, skrytá konstrukce se už projevila.

Požadavek: doložit dodací list OSB s třídou, fotodokumentaci parotěsnicí roviny a prostupů před zaklopením a technologii utěsnění prostupů. Bez doložení zůstává provedení neověřené a jde k tíži zhotovitele.

Půdní výlez má malý průlezný rozměr a v půdním prostoru není žádná pochozí lávka. Výlez je fakticky jen servisní a bezpečný pohyb po půdě není možný.

Riziko: bez lávky jsou doporučené kontroly stavu fólie a foukané izolace i servis rozvodů vzduchotechniky prakticky neproveditelné.

Požadavek: doplnit alespoň lokální pochozí lávku od výlezu ke kritickým místům. Nízkonákladové opatření, bez něhož se údržba střechy neobejde.

Měření průvzdušnosti provedla akreditovaná firma metodou 1 dle ČSN EN ISO 9972, tedy zkouškou v provozním stavu. Střední hodnota n50 vyšla 0,92 za hodinu, podtlak 1,04, přetlak 0,80, s nejistotou plus minus 6 %. Protokol konstatuje splnění doporučené hodnoty 1,0 pro nucené větrání se zpětným získáváním tepla.

Norma: ČSN 73 0540-2 dává pro nucené větrání se zpětným získáváním tepla doporučenou hodnotu n50 do 1,0. Podtlaková větev 1,04 tento limit samostatně překračuje a podtlak je provozně relevantnější stav.

Riziko: řádně provedená rámová dřevostavba běžně dosahuje n50 0,2 až 0,6. Naměřená 0,92, respektive 1,04 v podtlaku, je pro novostavbu s deklarovanou vzduchotěsnicí vrstvou podprůměrný výsledek indikující systémové netěsnosti. Metoda 1 s dodatečně přelepenými prostupy navíc skutečný provozní stav nadhodnocuje.

Požadavek: po sanaci netěsností doplnit měření metodou 3 s identifikací netěsností termovizí, na náklady zhotovitele. Cílem je hodnota odpovídající standardu technologie, přinejmenším musí být limit 1,0 splněn i v podtlaku samostatně.

Protokol o měření uvádí jako nejvýznamnější netěsnosti prostupy rozvodů vzduchotechniky přes parozábranu. Po odkrytí podhledu se ukázalo, že rozvody jsou vedeny nad parozábranou, tedy v chladném půdním prostoru, a každý prostup do interiéru perforuje vzduchotěsnicí rovinu. K tomu netěsnosti u spínačů žaluzií a datových zásuvek.

Norma: cenová nabídka specifikuje utěsnění prostupů pouze tmelem na parozábrany, bez systémových manžet. To je nejslabší přípustná technologie a naměřené netěsnosti jsou jejím logickým důsledkem.

Riziko: vedení rozvodů nad parozábranou je koncepční slabina, ne montážní detail. Trvalé proudění vlhkého vzduchu netěsnostmi do chladné půdy vede ke kondenzaci, vlhnutí izolace i záklopu a dlouhodobě k plísním. K tomu vyšší spotřeba tepla a nižší účinnost rekuperace.

Požadavek: reklamovat systémové utěsnění všech prostupů manžetami s fotodokumentací, doložit izolaci rozvodů v půdě a utěsnit elektro prostupy. Po sanaci opakovat měření. Do doby doložení nelze vzduchotěsnicí rovinu považovat za dokončenou.

„U dřevostavby není vzduchotěsnicí rovina komfortní detail. Je to konstrukce, na které stojí životnost skeletu.“

V podlaze garáže je osazen odtokový žlab s odtokem do kanalizace. Jde o výslovnou položku díla, cenová nabídka žlab sjednává jako součást podlahy garáže. Odpovědnost za návrh i provedení nese zhotovitel.

Norma: odvodnění podlahy garáže do kanalizace bez předřazeného odlučovače lehkých kapalin je nepřípustné. Z podlahy odtékají úkapy ropných látek a solanka. Odporuje to zákonu č. 254/2001 Sb. o vodách, kanalizačnímu řádu a technicky ČSN EN 858. U jednotlivé garáže se odlučovač neosazuje, jediným prakticky přípustným řešením je bezodtoký vysychací žlab.

Riziko: kontaminace veřejné kanalizace ropnými látkami se sankční odpovědností vlastníka nemovitosti, nikoli zhotovitele. U zaústění do splaškové větve navíc trvalý zápach v garáži při vyschnutí zápachové uzávěrky.

Požadavek: žádat po zhotoviteli trvalé uzavření odtoku, tedy zaslepit napojení na kanalizaci a žlab ponechat jako bezodtoký vysychací se zachycováním úkapů. Zaslepení protokolárně převzít. Tuhle vadu doporučuji vyřešit ještě před převzetím díla, protože přenáší právní odpovědnost na objednatele.

Ve vratech ani v obvodových stěnách garáže nejsou žádné větrací otvory ani mřížky. Požárně bezpečnostní řešení větrání garáže neřeší a v projektu není zakresleno.

Norma: ČSN 73 6058 žádá i u jednotlivé garáže trvalé provozní větrání, u garáží bez nuceného větrání přirozeně, trvale otevřenými otvory předepsané plochy umístěnými tak, aby vznikl příčný provětrávací efekt.

Riziko: garáž pro dvě vozidla zcela bez otvorů normě nevyhovuje. Bez odvětrání se drží výpary z mokrých vozidel a kondenzace na drátkobetonu a vratech.

Požadavek: doplnit větrací otvory, nejjednodušeji výřezy do vrat s krycími mřížkami a odvodní otvor u stropu protilehlé stěny. Vyžádat od zhotovitele nebo projektanta návrh ploch otvorů dle ČSN 73 6058 pro dvě stání.

Přechodový profil mezi venkovní zpevněnou plochou a leštěnou drátkobetonovou podlahou garáže není chráněn proti korozi. Není opatřen nátěrem ani proveden z žárově zinkovaného či nerezového materiálu.

Norma: profil leží v zóně, kam vozidla v zimě zavlékají vodu se solemi z komunikací. Chloridová koroze neošetřené oceli je tam otázkou jedné až dvou zim.

Riziko: korodující profil následně špiní a rozrušuje navazující leštěný povrch podlahy.

Požadavek: reklamovat výměnu za žárově zinkovaný nebo nerezový profil, případně certifikovaný antikorozní nátěrový systém, s doložením v protokolu.

Pohledová kvalita leštěné drátkobetonové podlahy je nízká, v části garáže jsou barevné a strukturní fleky. Vznikají typicky v závěrečné fázi hlazení nerovnoměrným zavadnutím plochy, nerovnou aplikací vsypu nebo rozdílnou dobou přejezdů hladičky v okrajích.

Norma: leštěný drátkobeton se zhotovuje v návaznosti technologických kroků od stažení směsi přes hlazení po ošetřování. Nedodržení vede k nejednotné struktuře a rozdílné nasákavosti povrchu.

Riziko: vedle estetické vady jde o funkční nehomogenitu. Nedoleštěná místa mají vyšší prašnost a nasákavost, olejové skvrny se do nich zapíjejí, a nižší otěruvzdornost.

Požadavek: vytknout v protokolu, požadovat sjednocení povrchu přebroušením a aplikaci uzavíracího nátěru v celé ploše, případně slevu za trvalou estetickou vadu.

Naměřená světlá výška místností je 2 490 mm, v jedné místnosti jen 2 460 mm. Projekt je v hodnotě vnitřně rozporný, legenda místností předepisuje 2 600 mm, řez kótuje 2 500 mm. Skutečné provedení nedosahuje ani jedné z obou hodnot.

Norma: podle § 38 odst. 1 vyhlášky č. 146/2024 Sb. musí být světlá výška obytné místnosti stavby pro bydlení minimálně 2,5 m. Úlevu na 2,2 m nad polovinou plochy nelze u jednopodlažního bungalovu s rovným stropem uplatnit. Obytné místnosti s 2 490 mm jsou 10 mm pod zákonným minimem a vyhláška žádnou toleranci nestanoví. Technický standard ČKAIT TS 01 výslovně uvádí, že u minima stanoveného předpisem nelze použít zápornou odchylku, a doporučuje návrhové navýšení. Kóta 2 500 mm v řezu je návrh přesně na minimu bez rezervy, přesně před tím TS 01 varuje.

Riziko: rodinný dům podléhá kolaudačnímu rozhodnutí. Nesplnění § 38 vyhlášky je překážkou jeho vydání a užívání bez kolaudace je přestupek. Do vyřešení je blokována kolaudace a tím legální užívání domu. Nižší světlá výška navíc trvale snižuje užitnou i tržní hodnotu.

Požadavek: protokolárně zaměřit světlé výšky všech místností dle metodiky ČKAIT TS 01. V protokolu vytknout, že dílo neodpovídá projektu ani vyhlášce, jde o vadu bránící kolaudaci. Žádat od zhotovitele návrh odstranění tak, aby místnosti dosáhly minimálně 2 500 mm, přednostně úpravou skladby podlahy nebo podhledu, jinak přiměřenou slevu. Do vyřešení zadržet odpovídající část ceny díla dle § 2108 OZ a vyžádat vyjádření projektanta k internímu rozporu.

„Návrh přesně na zákonném minimu bez rezervy skončí po přičtení běžných tolerancí pod minimem. Přesně to se tady stalo.“